U ONLY HAVE VAN LAJF


2016 jsme si koupili dodávku a udělali z ní #charliethevan
2017 jsme se rozešli
2018 jsme po slavném comebacku konečně vyjeli
2019 bude asi jedno velké překvapení (ne, nejsem v tom, jen už nevěřím na stabilní život)

Protože tenhle blog má v sobě energie a elánu asi jako přejetej ježeček, rozhodla jsem se do něj vdechnout trochu života a zase psát. Jednak si myslím, že mi to docela jde (a jestli vy si myslíte opak, tak to hlavně neříkejte mýmu šéfovi), jednak bych se měla snažit rozvíjet a psát mnohem líp (to je bez debat). A vzhledem k tomu, že o práci psát nechci (číst samý superlativy by vás akorát nasralo), o lidech okolo mě nemohu (jedině, že bych jim změnila jména a to by bylo o ničem, tak možná až se všemi svými kamarády podepíšeme smlouvu), o vaření by to nešlo (nevařím), o bydlení taky ne (můj byt je momentálně něco mezi Chánovským sídlištěm a prvním dílem Trainspottingu), o alkoholových historkách nemůže bejt řeč (zavřít se nechám až tak za dvacet let), motivační rady mi už tolik nejdou (ty si nechám z toho vězení za dvacet let), tak mi z toho vychází jedině cestování dodávkou. Jste s tím ok? Ne? Neva. Stejně o tom budu psát.

Moje organizovaný já sice trochu vnitřně trpí, že je tenhle blog směskou všeho, co jsem od roku 2011 zažívala a prožívala, ale moje chaotický já mi nedovolí založit další, protože pak bych musela zapomenout další heslo (někdy vám povím historku o tom, jak v pravidelných intervalech zapomínám PINy ke kartám a do jakých situací mě to přivádí). Tak se holt všichni naučíme žít s tím, že tu najdete úplně všechno od mých osmnácti let. Někde po internetu lítají i mnohem starší blogy, ale nebudeme se po nich pídit, ju?

Co teď teda bude? Mám dvě varianty.

Varianta A:
Krok 1 - publikuju tenhle článek
Krok 2 - začnu psát druhej
Krok 3 - rozplánuju si, jak často to tu na vás budu valit
Krok 4 - přesunu blog na jinou platformu a aktualizuju design (spousta věcí tu nefunguje, tak do tý doby můžeme hrát zábavnou hru pro celou rodinu „klikni na něco a sleduj, jak se nic nestane“)
Krok 5 - vydám to knižně, zbohatnu a odjedu s dodávkou na Mars

Varianta B:
Krok 1 - publikuju tenhle článek
Krok 2 - za půl roku si vzpomenu, že jsem chtěla obnovit blog

Osobně doufám ve variantu A, ale vzhledem k tomu, že se za těch 25 let už trochu znám, nevylučuju ani variantu B.

A protože si nejsem jistá, zda po GDPR můžu sbírat vaše jména, tak mi to tu prosím komentujte anonymně anebo pouze telepaticky (tj. vy si budete něco myslet a buď to ke mně dojde, nebo ne). Výhodou telepatie je nemožnost zablokovat sprosté, urážlivé nebo jakékoliv jiné než pochvalné komentáře, takže si o mně klidně můžete myslet, že jsem strašná ___ (vložte libovolné podstatné jméno hanlivého významu). Korekturu mých textů uvítám. Taky telepaticky.

Poznámka pro budoucí Martinu: Míň závorek (blbě se to pak čte). A už si kurva vyber, jestli chceš bejt spisovná nebo nespisovná, bije to do očí.

P. S. Chyběli jste mi!!!

3 komentáře

  1. Telepaticky jsem to tedy komentoval. Raději to sem píšu, aby to nezapadlo mezi ostatní.. PS: Pozdrav v pondělí Sysla. To už raději píšu fyzicky, abych nesnižoval váhu telepatického sdělení. Vy dvě jste krejzy ����

    OdpovědětVymazat
  2. Těšíme se na variantu A! :)

    https://cakovamichelle.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

INSTAGRAM: @INKOUSTOVATECKA

© Inkoustová tečka. Design: Fearne.