CONCRETE JUNGLE


Hluboko v betonový džungli se proti svý přirozenosti ztrácíme a zase nacházíme. Každej den, každý ráno, občas hodně a jindy trochu. Bloudíme šedavým městem, který nás objímá svými možnostmi. Občas je těžký je vidět. Ještě těžší se rozhodnout pro jedinou z nich. Je jich moc a přitom málo.

Žijeme tu emoce.
Exploze štěstí i záchvěvy smutku.

Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají.
Familiární znění otravných zvuků definujících #urbanlife nám neustále připomíná, že tady jsme doma.

Když už nemůžeme, utíkáme do přírody.
Na týden, na měsíc, na rok.
Nabít na sto.
A pak se vracíme.
Protože chceme?
Protože můžeme?
Protože musíme.

Zeleň nabíjí, ale když máš plnou baterku v telefonu, taky tu nabíječku někam na čas odhodíš a vzpomeneš si na ní, až zase bude nejhůř.

Sníme o statku na samotě u lesa a bojíme se přiznat, že by nám ty davy lidí, kterými se dennodenně prodíráme do útrob metra, dost možná chyběly. Možná. A dost možná nám ze srdce vede stříbrná nit, kterou jsme už navždy připoutáni ke kočičím hlavám, starým dvaadvacítkám a večerům s pivem v kelímku na Náplavce.

Proto to tu tak milujeme a nesnášíme zároveň.
Já, ty i oni.
#Praha

1 komentář

  1. Přesně. Milujeme a nesnášíme. U mě v posledním roce převládá to druhý, já jsem doma v přírodě :) tak zase asi půjdu dál

    OdpovědětVymazat

INSTAGRAM: @INKOUSTOVATECKA

© Inkoustová tečka. Design: Fearne.