ALCHYMI(ST)


Všichni mí kamarádi se oblíkaj jednoduše, ale hezky. Mýmu klukovi nejvíc sluší džíny a černý tričko. Anetka si dá rudou rtěnku, může vyjít v teplákách a stejně se na ní podívá víc chlapů než na modelku cupitající na jehlách. Já si libuju ve svém khaki bomberu, který mě vždycky celou spolkne, a u toho sním o kousku od Alex Monhart. Otáčím se za lidmi, které vystihuje slovo minimalismus. Pořád kolem mě lítá to známý klišé, že v jednoduchosti je prostě krása a to, co v lidech okolo mě vyniká, nejsou outfity podle posledních trendů... jsou to jejich inspirativní osobnosti. Názory, myšlenky, plány, cíle, zdravě sebevědomý úsměvy a zářivý oči. To, co už mají úspěšně za sebou anebo to, co se právě odhodlávají udělat. A právě spojení toho všeho a pár kousků oblečení je to, co dělá ten obraz skorodokonalosti správně kompletní.

Podobnou filozofii vyznává i Alchymi: nová značka, se kterou vyšel Zoot před pár dny na trh. Proč o ní vůbec píšu? Protože chci. Protože vznikla právě tady v Praze, v hlavách kreativních lidí ve spolupráci se studenty z UMPRUM, a šije se v Evropě. Výsledkem jsou kousky, ve kterých si každý najde to svoje. Já si našla tyhle něco-jako-cullotes kalhoty, o kterých bych si nikdy dřív nemyslela, že je natáhnu. Občas i ty zdánlivě nejobyčenější kousky si žádají "koule". Ale miluju je! Trajdám v nich snad každej den a jo, sem tam u toho dost mrznu. Co mi trochu vadí, je materiál (polyester), ale když beru v potaz cenu - oukej. Ale kdo ví, třeba se v budoucnu dočkáme i měkoučký bavlny:)

Fotky jsme fotili na iPhone, kde jsem je rovnou projela černobílým filtrem a když se tak na ty moje výtvory dívám, kdejakej fotograf by mě za to trefil. A grafik dorazil. No a díky včerejší diskuzi o tom, jak to chodí na střední, jsem si vzpomněla na tu svou - projít se tam takhle oblečená? Uuuf, to by teda rozhodně nešlo. V tom mi hrozně vyhovuje život a takový ty řekněme dospělácký starosti v Praze. Všichni JSME. Nosíme si, co chceme. Děláme si, co chceme. A nikdo tu prostě neřeší (kromě Františky z Blesku).

Takže kašlete na trendy a na to, co nosí půlka světa (města/školy... dosaďte si), fakt nepotřebujete nový tenisky, jen protože ty starý už nejsou in. Místo novejch "huráčů" si kupte prestižky a noste je tak, že si z toho všichni rádoby trendsetteři sednou na zadek. Vyjděte si ven jen tak bez podprdy. Nestyďte se za rudou rtěnku ani za klobouk a neuhýbejte pohledům na ulici, naopak jim nastavte svou tvář se spokojeným úsměvem. Anebo si na sebe vemte to nejjednodušší sekáčový combo, který existuje a nechte ostatní vrtět hlavou, jak TENHLE NUDNEJ ČLOVĚK sakra může někoho inspirovat. Protože šaty člověka sice dělají, ale jen naoko - to vy a vaše osobnost jste ta tajná ingredience, která mění obyčejný kusy hadru v něco spešl.

You are the secret ingredient.

xx Martina


OOTD:
Top - 2ndhand
Kalhoty - Alchymi
Hodinky - JORD
Polobotky - Aldo
Sluneční brýle - Ray-Ban

8 komentářů

  1. och, tie fotkyy!! krása! a text krásny tiež! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný článek :). Já se vždy oblékám podle sebe a jestli je to in nebo ne, to už je mi jedno. Nesnáším takové ty věci, co nosí všichni jen protože je to zrovna populární (tím mám namysli třeba Michael Kors kabelky a tak..)..ne, že by se mi ty věci nelíbily, ale tím, že je má tolik lidí ztrácí svou originalitu.

    OdpovědětVymazat
  3. Vidím to podobne a zdieľam názor aj s Natalie D. Nemám rada pomenovanie "je to trendy", robí sa mi husia koža zo spojenia "teraz sa to nosí". Haha, u mňa sa teraz nosí to, čo mám práve na sebe. Bolo to tak vždy, čo mi pripomína moje (trocha divoké) obdobie od 7. ročníka ZŠ po druhák na SŠ, keď som vždy nosila niečo iné ako sa práve nosilo :D Napríklad v osmičke som sa navliekla do vlnených károvaných nohavíc, bielej blúzky s čiernou tenkou mašľou pod krkom a polobotiek a zatiaľ, čo sa mi polovica školy posmievala, ja som si hrdo stála za svojím. O pol roka boli kárované nohavice všade, ale to som si už vykračovala v čiernych nadkolienkach a minisukni. Žila som na dedine, chodila som na hudobnú do malého mesta - nadkolienky v tom čase nemal nikto, celé roky. Ja tie svoje prvé mám dodnes! Vždy ma bavilo ísť opačným smerom, žiaľ vekom som sa sčasti prispôsobila, no zdá sa mi, že mám zasa chuť na tú "svoju inakosť"...

    OdpovědětVymazat
  4. Opět krásně napsané :) Já musím říct, že bych si nové tenisky už měla opravdu koupit, protože té mé mají už to nejlepší za sebou :( :D jen se s nimi ještě nedokážu rozloučit, ale kdybych byla doma, tak by mi je mamina už dávno vyhodila :D :D :D Jinak na fotkách ti to jako vždy sluší :)

    OdpovědětVymazat
  5. Článek skvělej, fotky ještě víc! A nemyslím si, že by tě ten grafik dorazil! :D Já s tebou naprosto souhlasím, vždycky to tak skvěle vystihneš a shrneš, že jen přemýšlím, co bych dodala...no, tentorkát asi nic :D <3

    OdpovědětVymazat
  6. Náhodou, ty fotky jsou super! A článek ještě lepší <3

    OdpovědětVymazat
  7. Ta úsměvavá fotka je top! A článek hrozně inspirativní, takový mám od tebe nejradši :)

    OdpovědětVymazat

INSTAGRAM: @INKOUSTOVATECKA

© Inkoustová tečka. Design: Fearne.