(NE)JSEM HOLKA PRO TEBE

Živit se psaním je úžasný, ale sem tam se stane, že prostě celej tejden píšete, vymýšlíte, hrajete si se slovíčky, a když pak přijdete v pátek večer domů, nalijete si sklenku vína, sednete k notebooku a chcete napsat článek na svůj blog, tak... se vůbec nic neděje. Hotovo. Prázdno. Vygumováno.

A vy máte pocit, že i ve vakuu poletuje víc myšlenek než ve vaší hlavě. Tak přesně takhle to mám teď já. Přitom bych tak ráda psala! Chci vám napsat, jak moc jsem teď plná energie a unavená zároveň, nad čím vším přemýšlím, když se dívám do prázdných a zamračených tváří v tramvaji, proč věřím, že jsem si přivolala spřízněnou duši, jak ráda kradu dlažební kostky a vlastně ani nevím proč, jak miluju ty chvíle s kámoši, kdy se u stolu najednou vedle ginu, tonicu a bílého vína objeví kytara a my se překřikujeme, jestli dřív "Stánky" nebo "Montgomery"... a taky to, jak moc se mi změnily hodnoty a priority. Dřív jsem prahla po luxusu a po těch naoko úžasných životech, jaké vidíme na Instagramu. Teď chci žít, poznávat, prožívat, vnímat, cítit. Žít okamžikem, dělat blbosti a nehnat se za úspěchem. Možná i proto jsem letos bojkotovala soutěž, kterou žije celá blogosféra. Což však neznamená, že bych si nevážila nominace. Vážím. A moc! :)) xx Martina

Faux fur coat - New Yorker / Sweatshirt - The Blondieverse for Zoot Original / Pants, bag - C&A / Sneakers - Converse

Mimochodem, tyhle fotky má na svědomí můj skvělej kamarád Majkl. Jednou jsme si přivstali (proto ty mokrý vlasy, mozek mi nahazuje až tak kolem desáté a tak občas po sprše zapomenu na fén) a to ráno, který by bylo jinak docela obyčejný a stereotypní, jsme se u hrnku kafe naladili na skvělou vlnu, která se nás pak držela celej den. :)) Určitě mrkněte na jeho insta @majko787, pokud vás zajímá lítání, příroda a fakt pěkný fotky. :)